BORGHI

BURGORUM COMMUNITAS

Identitou městečka Borghi je zřeknutí se vlastní identity ve prospěch celku; jeho jménem je Společenství obcí - “Comunità di Borghi“, zkráceně Borghi¹ Znak koruny ve tvaru kruhových hradeb, který je umístěn v horní části městského erbu, dobře vystihuje myšlenku konfederace za účelem účinnější obrany proti tlaku mocnějších měst, či loupeživým nájezdům. I v dnešní době má starosta Borghi zároveň funkci přednosty mikroregionu, spojujícího obce a městečka v pahorkovité krajině mezi přímořskou rovinou a apeninským masivem poblíž měst Cesena a Rimini. Dalo by se říci, že jméno Borghi má význam „my“. To mohlo být v počátcích partikulární „my“ jedné malé skupiny. Ale přesto je to jev opravdu výjimečný a dimenze „my“ může získat velice otevřený a univerzální smysl. Dante Alighieri popisuje v Božské komedii vizi souhvězdí (costellazione) světců v nebi, kteří v určité chvíli říkají, že „my“ zde bylo dříve než „já“ ². V symbolické rovině můžeme vnímat také realitu sdružených obcí jako „souhvězdí“ (zajímavé by mohlo být i vizuální zobrazení konstelace jednotlivých obcí a městeček jako zvýrazněných bodů na mapě). Na zmíněnou citaci Danteho upozornil G. Moretti, předseda sdružení La Ginestra: v souhvězdí jsou seskupeny hvězdy různé velikosti, hmotnosti, barevnosti, či svítivosti a společně vytvářejí prostorový obrazec, v němž má každé těleso svůj význam a nezaměnitelnou hodnotu. To lze uplatnit také ve vnímání různých realit života lidského společenství, včetně pohledu na město.

Piero Pasolini³ napsal: „Jsem přesvědčen, že podobně jako vodík a kyslík, které se za určitých podmínek sloučí a vytvoří kvalitativně úplně novou látku, vodu, i lidé se mohou stát jinými, lepšími, více univerzálními, mohou povýšit své bytí, pokud nastolí podmínky, které jim pomohou vyjít ze všeho, co je partikularismus: vlastní omezené zájmy a jednostranná hlediska, zbavit se všeho, co způsobuje vzájemnou izolaci a nedůvěru...“

Z podnětu obyvatel Borghi a přátel Piera Pasoliniho vznikla iniciativa na ztvárnění jedné části jeho rodné obce takovým způsobem, aby se v ní odrazilo něco z hodnot a myšlenek, které tvořily jeho integrální svět. Podle tohoto záměru by měl být nově zformován menší urbanistický celek v blízkosti historického centra, zahrnující rodný dům P. Pasoliniho, městský park a průchod podél hradeb, s případným začleněním dalších míst.

Počátkem května r. 2006 jsem měl možnost zúčastnit se, společně s architekty Carlem Fumagallim⁴ z Milána a Jakubem Kotkem z Brna, se členy sdružení La Ginestra a zastupiteli obce na jednání s cílem formulovat hlavní záměry plánované rekonstrukce a prozkoumat její různé eventuality. K nejdůležitějším výsledkům jednání patří definice, navržená Carlem Fumagallim, kterou všichni nadšeně přijali: „Nechtěli bychom dělat nějaký muzeální, skanzenovitý „pomníček“, snažme se vytvořit věc, která by vnitřně souzněla s myšlenkovým světem a hodnotami, jimiž Piero Pasolini žil. On by asi moc nestál o to, aby se mu stavěly pomníky, ale určitě by si přál, aby ulice a náměstí jeho rodné obce, či celá města byla harmoničtější, více lidská a otevřená vůči univerzální perspektivě celého světa a celého lidstva“.

Do společného přemýšlení bych rád přinesl následující postřehy:

1. Barva

Během prohlídky Borghi mne zaujala určitá typická barevná atmosféra a některé příjemné barevné souzvuky. Jejich základní tóniku tvoří modrá barva, lépe řečeno určitý mírně přitlumený modrý odstín, který jakoby byl „pozadím“ dalšího barevného děje. Fotografickou studii jsem zpracoval v přiloženém souboru (elektronický formát PPT). Zde přináším alespoň jednu ukázku:

V každém podobném výběru se jistě setkávají různé prchavé a intuitivně vnímané momenty, ale jejich souhra může zviditelnit některé zákonité a neměnné jevy. S určitou nadsázkou bych řekl, že barvy Borghi jsou i „barvami Piera Pasoliniho“. Projekční práce může vyznít mnohem lépe a lidsky příznivěji, pokud bude v sobě zahrnovat promyšlenou práci s barevnými harmoniemi, odpovídajícími vnitřní logice daného místa, tím spíše, že Piero Pasolini se ve svém přemýšlení zabýval otázkou barev a originálním způsobem pojmenovával souvislosti mezi jejich fyzikální podstatou a duchovně - reálnými⁵ významy.

2. Prostorové a významové souvislosti.

Na základě předchozích společných úvah se mi zdá velice zajímavá a podnětná možnost vnímat Borghi z pohledu symboliky souhvězdí. Pro novou projekční prácí se tato eventualita přímo nabízí. Jednotlivá místa, jako je dům rodiny Pasoliniových, spojovací cesty, náměstíčka a zanedbané plochy, průchody, či náletové porosty pod středověkými hradbami totiž nelze až tak úplně snadno navzájem propojit nějakou jednotící myšlenkou. K tomu nepostačí legenda, že jsou to místa, kudy Piero Pasolini ve svém dětství procházel. Bez spojovací myšlenky by mohly veškeré snahy vyznít jako spíše chtěné a poněkud umělé. Významové akcenty jednotlivých míst, s nimiž se počítá v projektu, však mohou v symbolické rovině „souhvězdí“ najít vzájemné logické propojení. Obraz souhvězdí dobře vystihuje spiritualitu jednoty, kterou Piero Pasolini žil.

3. Úvaha o využití některých míst a jejich vzájemné propojení

Plánek z doby po 2. světové válce zobrazuje pohled na centrum Borghi od jihu, v podobě, jaká se zachovala prakticky nezměněná až do dneška. Vpravo pod číslem 8 je rodný dům P. Pasoliniho. Vlevo s čísly 6 a 7 je budova stávající radnice a náměstíčko s pomníkem. Významnou součástí uvažovaného projektu je prostor severního svahu, který má být rekultivován a proměněn na park. Velice zajímavá je plocha vlevo od severozápadního bastionu (č. 5). Při nedávných průzkumech bylo objeveno zasypané schodiště spojující náměstí Santa Croce (u kostela) s tímto místem. Rekonstrukce centra počítá s funkčním obnovením schodiště. Tím se výrazně zvyšují možnosti revitalizace zanedbaného místa pod hradbami. Městský projektant, ing. Roberto Pollini, který zpracoval základní územní záměr parku, navrhuje, aby byl v této ploše vytvořen vícefunkční amfiteátr. K vybudování takové struktury lze dobře využít svažitý terén na severní straně bloku domů (na fotce vlevo). Zbytek plochy se může stát přitažlivým náměstím a shromaždištěm občanů, s možností pořádat divadelní představení, slavnosti, trhy, dětské karnevaly a podobně. Odtud by také měl vést jeden z hlavních nástupů do parku. Prostor by se možná mohl jmenovat „Náměstí Piera Pasoliniho“. Jeho kultivace si bude vyžadovat kvalitní vydláždění a zavedení veřejného osvětlení. Nabízí se také vybudování kamenné zídky po jeho severním lemu nad parkem. Mapka naznačuje, že zde kdysi zábradlí skutečně bylo. Plocha byla větší než dnes, měla tvar přibližně dvoutřetinové kruhové výseče a poskytovala panoramatickou vyhlídku do okolní krajiny s údolím říčky Rubicone. Všechny tyto funkce by se měly rozhodně oživit. Za úvahu by také stálo vybudování výtvarně kvalitně zpracované fontány - kinetického objektu⁶, s malými turbínami; vyrobený elektrický proud umožní uplatnit světelné efekty a připomene jméno, které P. Pasolinimu dali lidé kmene Bangwa: „Ten, který proměnil vodu ve světlo“. Z fontány by také mohl vytékat potůček vody směrem do parku.

Připojuji kresbu, v níž jsou vyznačeny některé součásti uvažovaného celku, rodný dům Piera Pasoliniho, rozcestí u jihovýchodního bastionu, náměstí Santa Croce s kostelem, původní městská studna v historickém centru, park, nové severozápadní náměstí a stezka podél hradeb. Nové náměstí se může stát plnohodnotným rozšířením prostoru pro život obyvatel městečka a významným uzlovým bodem navrhované „konstelace“.

Marek Trizuljak, ve spolupráci s architektem Jakubem Kotkem a kulturním sdružením La Ginestra z Rimini, květen 2006

¹ Množné číslo slova „borgo“ = obec, městečko, příp. opevněné sídlo; etymologická blízkost s německým slovem „burg“.

² Ráj, zpěv XVIII, v českých překladech některé podobné výpovědi a symboly nevyznívají dost přesně.

³ Piero Pasolini (nar. r. 1917 v Borghi, zemřel r. 1981 v Nairobi); Podobnost se jménem slavného režiséra (Pier Paolo Pasolini) je zcela náhodná. Významný italský fyzik; podílel se na počátcích výzkumu struktury hmoty. V roce 1966 odjel do Afriky, kde pomáhal při zrodu projektu na záchranu kmene Bangwa v Kamerunu. Spolupracoval na vybudování citadely Fontem, s nemocnicí, elektrárnou, školami a dalšími objekty. Známý je zejména stavbou elektrárny ve Fontem.

⁴ Carlo Fumagalli, italský architekt, který v roce 1966 odjel společně s Pierem Pasolinim a dalšími do Kamerunu. Vytvořil významné architektonické realizace nejenom v Itálii, ale i v Africe, například v Kamerunu a Keni.

⁵ Toto poněkud kostrbaté slovní spojení směřuje ke koncepci jednoty všech věcí, která neodmyslitelně patřila k osobnosti Piera Pasoliniho a k jeho životu: duchovní je reálné, není chimérické a není opakem „reálného“ světa, ale je jeho integrální součástí. A naopak, měřitelný a hmatatelný svět není protikladem duchovního, ale mnohem spíše je jeho viditelnou tváří.

⁶ S myšlenkou interaktivního kinetického objektu přišel na jednání v Borghi architekt Jakub Kotek, další (např. projektant R.Pollini) pak připojili úvahy o montáži malých vodních turbínek.

Ke stažení: Colori di Borghi (fotografie, soubor PPT, 3,5 MB)

PROGETTO BORGHI

BURGORUM COMMUNITAS

L‘identità di Borghi è quella di rinunciarsi alla propria identità a favore comune. La „Burgorum Communitas“ infatti non è un nome come altri nomi di vilaggi o città. Si potrebbe dire che il nome „Borghi“ abbia il significato „Noi“. Questo „noi“, specie nel passato, poteva avere contenuti di un certo particolarismo: un piccolo gruppo locale ha posto così le barriere contro il mondo circostante. L’immagine della corona situata nella parte superiore dello stemma di Broghi, in forma alla fortificazione rotonda, esprime l‘idea della confederazione dei comuni del dato territorio, uniti soprattuto per i motivi difensivi. Ma, nonostante ciò, un comune che rappresenta gli altri sotto il nome “Noi“ è un fenomeno eccezionale, di grandi potenzialità profetiche. Dante Alighieri descrive, nella Divina Commedia, una costellazione dei santi, i quali in un certo momento dicono che il “Noi“ vi è stato dall‘eterno, prima dell‘ “Io“ ⁽¹⁾. La presente citazione è stata messa in evidenza dal don Giancarlo Moretti, Presidente dell’Associazione La Ginestra. Nella costellazione troviamo varie stelle o corpi celesti di cui ciascuno ha il suo valore particolare, la luminosità, il colore, la grandezza, il peso diverso da tutti gli altri. Nonostane le diversità e proprio nella loro funzione viene fuori il valore e la bellezza del quadro finale.

La visione della costellazione possiamo applicare su varie realtà sociali; questa potrebbe risultare molto ispirativa anche nel progetto per Borghi. C‘è anche da proporre la possibilità di accentuare, sulla carta geografica del dato territorio, i punti dove si trovano i singoli comuni che fanno parte (oppure, storicamente la facevano) di quella Burgorum communitas per visualizzare l‘immagine della loro composizione nello spazio.

Sotto l’impulso dei cittadini di Borghi e degli amici di Piero Pasolini è nata l’iniziativa per „ri-formulare“ una parte del suo paese di nascita perché rappresenti qualcosa dei valori costituivi all’integrità della sua vita. Come ha proposto l’architetto Carlo Fumagalli, non si tratta di creare una cosa tipo percorso „museale“: siamo sicuri che a Piero Pasolini non piacerebbe tanto la costruzione di monumenti commemorativi, egli sarebbe contento se riuscissimo a creare uno spazio di bellezza e di armonia, di misure umane accoglienti e aperte alle prospettive universali.

Ora, vorrei contribuire al pensiero comune con alcune idee ed osservazioni:

1. Il Colore

Durante la visita di Borghi mi ha colpito un‘atmosfera colorisitca tipica, alcuni accostamenti molto gradevoli. In queste cromie si sente, come il mòdo base (analogo alle armonie musicali) la presenza di una certa sfumatura di blu leggermente attenuato. Non casualmente, un blu simile appare anche sulla copertina del libro „Piero torna alla sua terra“. Questo colore funziona soprattutto come sfondo di altri avvenimenti coloristici. (Però, avrei desiderato di escludere decisamente tutte le espressioni banalizzanti tipo „blu celeste“). I risultati di un breve studio fotografico ho messo nel file allegato (un formato elettronico PPT) Qui riporto un piccolo esempio:

In ogni scelta di questo genere si incontrano momenti „casuali“, sfuggevoli e mutabili, ma la loro coincidenza può evidenziare qualcosa di sostanziale ed immutabile. Oserei dire che i colori di Borghi sono anche „Colori di Piero“. Il lavoro di progettazione può risultare migliore, umanamente più elevato, se riuscirà a coinvolgere un‘operazione premeditata sulle armonie di colori corrispondenti alla logica interiore del dato luogo. E, per lo più, teniamo presente l‘esperienza vitale di Piero Pasolini che dedicò un profondo pensiero sull’argomento del colore e nel modo originale definì il rapporto tra la sostanza fisica del colore e i suoi significati spirituali-reali ⁽²⁾.

2. Le connotazioni di spazio e di significato.

Sulla base delle idee nate durante l’incontro a Borghi (in aprile 2006) e della lettura di Dante proposta dal don Giancarlo Moretti, mi sembra molto ispirativa, anzi, fondamentale, l‘evenienza di concepire Borghi come costellazione. Si apre così la possibilità di collegare i luoghi quali la casa di nascita di Piero, le strade e i percorsi, le aree trascurate, il sentiero accanto alle mura, le piazzette, il nuovo parco o altri, in un’unica idea unitiva (senza di questa, ogni sforzo potrebbe risultare piuttosto voluto ed artificiale, non basta la mera leggenda che questi erano i posti che Piero Pasolini percorreva nella sua giovinezza). Singoli accenti di spazio e di significato troveranno una logica comune nella simbologia di costellazione, la quale non è altro che l‘espressione metaforica della spiritualità dell’unità - la sostanza della vita stessa di Piero Pasolini.

3. L’idea di alcuni luoghi concreti

Qui riporto un dettaglio della pianta di Borghi, in prospettiva dal Sud-Ovest. Sulla destra (No. 8) si trova la casa di Piero Pasolini. Mi sembra assai interessante lo spazio vicino al bastione Nord-Ovest (No.5). Questo spazio, almeno secondo la pianta presente, aveva nel passato un viso, una importanza e le dimensioni abbastnza diverse dallo stato attuale. Il progettista del Comune, l’Ingegner Roberto Pollini propone la ristrutturazione di quest‘area, trasformandola in anfiteatro plurifunzionale. E‘ un’idea molto valida, anzi, questo luogo offre la possibiltà di formare una nuova piazza per i cittadini, un luogo attraente per incontrarsi, per festeggiare insieme, per organizzare mercatini occasionali, oppure giochi e carnevali per i bambini e, - non alla fine - per godere il bellissimo panorama del paesaggio circostante. Il posto verrà ancor più valorizzato dalla riapertura del passaggio (la scala sotterranea) che collega la Piazza di Santa Croce con questi luoghi. Il nuovo spazio urbano potrebbe portare il nome „Piazza di Piero Pasolini“. La coltivazione di quest‘area poi richiede costruirne una bella pavimentazione e l’illuminazione pubblica; si offre anche l’eventualità di creare un parapetto di pietra ai margini (comunque, la pianta dimostra che nel passato vi sia stato un muricciuolo). In questa piazza potrebbe trovare luogo l’ingresso principale al parco (collocato sotto, sul pendio Nord) L’architetto Jakub Kotek ha proposto di creare una statua-oggetto interattivo cinetico. In piazza potrebbe essere situata una bella fontana, formata bene nel senso artistico, attrezzata anche da piccole turbine producenti una minima quantità di corrente elettrica, mettendo in gioco alcuni effetti luminosi. Dalla fontana potrebbe poi uscire un ruscello d’acqua, per scendere, poi, dalla piazza al parco.

In questo modo i collegamenti „acqua - luce - vita“ troveranno una visualizzazione e ricorderanno il nome che il popolo Bangwa ha dato a Piero: „Colui che ha trasformato l’acqua in luce“.

La nuova piazza potrà diventare un arrichimento assai valido dello spazio urbano disponilbile per i cittadini (cui crescita di numero si prevede con sicurezza, come ha confermato la signora Mirella Mazza, Sindaco di Borghi). Contemporaneamente, la piazza potrà collegare, come un nucleo comunicativo, diversi percorsi e luoghi del nuovo complesso mini-urbanistico, della nuova „costellazione“.

Marek Trizuljak, in collaborazione coll’Architetto Jakub Kotek e l’Associazione culturale La Ginestra di Rimini

⁽¹ Paradiso, Canto XVIII.

⁽² Chiara Lubich definisce i colori quali aspetti di vita, con profondi significati spirituali e con le conseguenze assai concrete per la vita pratica. Con autorevolezza enorme Chiara Lubich dice: „Spirituale vuol dire reale”.

Download: Colori di Borghi (file PPT 3,5 MB)